...jak se z medicíny zbláznit jen částečně...

Květen 2009

Obžerství, dort s "náplní ostatní", navrácená diakritika a Z na správném místě

31. května 2009 v 21:37 | Lenjulenka |  Pocity, pohnutky, mé filozofické úvahy a jiné pitomosti
Jsem šťastná. Šťastná, kaloricky rozbombardovaná a znovu, po 14 dnech češtinářského živoření, poctěna možností používat diakritiku.
Ještě pár hodin můžu tvrdit, že mi je 22... Zítra přijde ten pitomý věk, ani puberta, ani dospělost, neharmonicky vypadající číslo, ani moc, ani málo. Zodpovědnost a hororová vyhlídka finanční soběstačnosti klepe na pupek.. Už jen dva roky... Nebo ještě 2 roky...?

Poetická veteš II.

31. května 2009 v 19:30 | Lenjulenka |  Má duše poetická
Tedy další z mých těžce afektovaných výkřiků do tmy, tentokráte starý něco přes 3 roky, adresovaný mé první (pochopitelně velmi nešťastné) lásce... (ach... :DD)

Příšera ze šera

24. května 2009 v 0:22 | Lenjulenka |  Má duše poetická
(tak teď něco ze současné tvorby; nějak mě při večeru přepadla místo učení inspirace...)

Vlezla na mě dneska z rána
čtyřnohatá příšera,
teď tu ležím, odevzdána,
valím bulvy do šera.

Heká to a slintá, funí,
vkrádá se mi do peřin,
cítím z toho divnou vůni -
- je to vodka nebo gin?

Překáží mu očividně
moje noční košile,
ve všech cévách krev mi stydne,
má tak 4 promile.

Kolem šátrám, marná snaha,
žádné ostré předměty.
Šálí mě zrak? Mám tu vraha
nebos' vlez zas na mě ty?

Ženské triky odhaleny:
"Sorry, mám teď migrénu!"
Cpe do mě tři Paraleny,
prý: "Co zas děláš za scénu?"

Jak se vrací, když už svítá,
a sápe se do postele,
ať mi prosím nevyčítá
chuť poslat ho do...
(určitých mezí... ;)

Poetická veteš I.

23. května 2009 v 22:57 | Lenjulenka |  Má duše poetická
Jelikož se nám květen nachyluje a já jsem zatím všechny odvážné čtenáře, kteří mají ty nervy pravidelně nazírat můj blog, poněkud zanedbávala z důvodů především anatomicko-psychiatricky-otorhinolaryngologických, zalovila jsem v zašlých útrobách mé poetické minulosti, odhodila stud z niternosti svých postpubertálních nářků a rozhodla se do budoucna zveřejnit něco ze své starší tvorby. Tedy, přeji příjemné psychovegetativní reakce...

Odpitváno, odpopitevákováno, odpito!!

23. května 2009 v 17:50 | Lenjulenka
Včerejší praktika s JB proběhla v zoufalé připitomělosti na straně mých drahých i na straně mé (ve čtvrtek večer jsem předvedla neurotický záchvat par excellence; měla bych se učit držet si odstup). V průběhu pitev se jako jedna z mých mnohých psychiatrických diagnóz projevila anorexia nervosa - spolu s chutí do života, spánku a jídla se odebralo do věčných lovišt 5 kilo tuku a jedna velikost oblečení. Nosím své nejmenší kalhoty (pozitivní na tom je, že si můžu ověřit psychiatrické teorie na vlastním preparátu a takz že mám konečně výmluvu k nezřízenému nakupování hadrů :D).

3. ročník - patologie

17. května 2009 v 12:07 | Lenjulenka |  Jak na zkoušky
Na četné žádosti mladších kolegů činím skok v čase zhruba o rok a půl - patologické termíny se s malignitou sobě vlastní blíží a každé povzbuzení do studia i do života se hodí.

Pro generace příští: Průběžná příprava:
Patologie je jedním z předmětů, u nichž se dle mého částečně poučeného názoru vyplatí
zachovávat luciditu od prvního praktika i přednášky, což platí zejména pro typy poslechové a vizuální. Nicméně v průběhu zimního semestru doporučují koncentrovat síly, užívat si netušených možností až bizarního množství volného času a připravovat se maximálně na průběžné písemky (dle benignosti asistenta, samozřejmě). Ten správný hukot začne s příchodem letního semestru...
Z přednášek doporučuji věnovat pozornost zejména těm, které má jistý nechvalně proslulý (nicméně mnou do nebes vychvalovaný) as. S., a pak přednáškám pana přednosty. Jinak je ale obecně vhodno navštívit je všechny a postupně si vrývat do paměti maximální možné množství informací. Bude se to hodit, věřte tomu.

Pitvavý den třetí a čtvrtý

16. května 2009 v 20:08 | Lenjulenka
Pinzety stále řinčí, skalpely se zarývají do hloubi tkání fixovaných i nefixovaných, nekrotických i živoucích, cvakání kostotomu doprovází vrnění vibrační pilky a vše v libé surrealistické kakofonii a divnomalbě spěje k finiši, kde dni s velkým P...
Přednášku zvládám bez jakékoliv vegetativní dysharmonie. Potlesk se znenadání dostavuje již po úvodní formulce "Ahoj, já jsem Lenka" a já přemýšlím, zda mi tímto posluchárna nechce naznačit, že z mojí strany stačilo... Nicméně je oblažím prezentací v celém rozsahu, od fossy infratemporalis až po rektum (vyprázdněné zůstává v pánvi!! ale nikoliv vyprázdněné do pánve, že...). Mí drahoušci předvádějí (částečně vyžádanou) mexickou vlnu.

Psychiatrická

16. května 2009 v 19:26 | Lenjulenka |  Má duše poetická
Schází se mi více lidí
v hloubi mojí lebky.
Málokdo to však rád vidí,
máme z toho depky.

V naši sladkou harmonii
nechce nikdo věřiti.
Prý že to chce terapii -
- tak s tím ať jdou do ř.ti!

Žijem šťastně, hádek prosti,
v klidu, v míru, bez polemik.
Vítáni jsou všichni hosti,
jsme přátelský schizofrenik.

Přede všemi

10. května 2009 v 19:29 | Lenjulenka |  Má duše poetická
opakuj mi posté
mou sladkou nevědomost
co hořkne jak rána z milosti
o kterou nestojím

říkej mi potisící
tajnými dotyky bodláku
kapky krve by ses nedořezal

dýchej na mě znova
slabiky uškrcené naděje
v prozření zlomeného večera

červánkem mě nezabiješ
ale svítáním, cos mi zamlčel
přede všemi

Pitvavý den prvý a druhý

9. května 2009 v 1:33 | Lenjulenka
I sešli jsme se v pondělí zase šťastně nad pitevními stoly, s pinzetami pichlavými a skalpely ostře broušenými, na řezání řádně natěšeni.
Nadšení se konalo zejména na lektorsko-demonstrátorské straně. Na straně studentské vládlo zaražené ticho; zoufalé prosebné pohledy mým směrem čekaly odpovědi, ujištění a uklidnění stran blížícího se dvojtestu z CNS. Nekonalo se. Život medika je boj. Medik nezná volný čas, medik nezná odpočinek, medik neví, co je to spánek. :D

Pátý lup z Aeskulapovy kapsy

8. května 2009 v 23:48 | Lenjulenka |  Ukradeno z Aeskulapových kapes

Pomsta

Na dětské otorinolaryngologické klinice v Praze na Karlově operovali malého chlapce. Běžný výkon, operace nosní mandle. Vše probíhalo bez problémů, jen operující lékařce MUDr. Čankové překáželo nadměrné množství hlenu v horních dýchacích cestách, a tak malého pacienta vyzvala, aby to zkusil vyplivnout.
Dítě poslechlo, vyplivlo hleny, ale přímo na operatérku.
Paní doktorka se zamračila a nazlobeně pronesla: "Co to děláš? Neumíš se chovat? Já na tebe taky neplivu."
Malý pacient však vzdorovitě odsekl: "Já vím, ale já se vám taky neškrábu v krku."