...jak se z medicíny zbláznit jen částečně...

Červenec 2010


Rudé já i moře

28. července 2010 v 18:05 | Lenjulenka |  Egypt
Dahab, National Weekend egyptské IFMSA; odjezd z Káhiry (údajně) v 8:00, pročež vstáváme před pátou, abychom za těžké peníze odcestovali na úplně opačnou stranu, než potřebujeme. Ještě večer podotknu, že se autobus nepohne kupředu dřív než v devět; ach jak naivní jsem byla; z Káhiry vyjíždíme o půl desáté. Autobus je plný lidí všemožných národností; my se dostáváme do kleští Španělek, Turků a děsivě ukecaných dívčin z Polska, k tomu po autobuse celou cestu (která trvá celkem 10 hodin!) běhají hyperaktivní Egypťané, zpívají, tančí a tleskají, jako by na něčem frčeli. Skupiny z ostatních měst jim vesele přizvukují, jenom my polomrtvě poleháváme na sedadlem, mlčíme a tiše jim závidíme to množství contact personů...

Fotečky rudomořské

28. července 2010 v 16:59 | Lenjulenka |  Egypt

Poslední egypťanské špitální dny

28. července 2010 v 16:57 | Lenjulenka |  Egypt
První den ze dvou posledních: ambulance - Muluken, k mému podivu, je zanechám v ambulanci svému osudu a ordinuje. S pacienty tráví o poznání více času, mluví s nimi daleko přívětivěji než Egypťané a nesype hned antibiotika z rukávu. Klasické externy střídají rhinosinusitidy; mezitím postarší hysterická dáma, která vzpíná všechny končetiny k nebesům, že jí nikdo nedokáže pomoct od jejího trápení, ale Muluken určitě ANO, načež mu líbá ruce.  Stěžuje si na odynofagii a dysfagii; objektivně jen mírné zarudnutí; Muluken píše omeprazol. Asi se dámy zatím nikdo nestačil zeptat, zda ji náhodou nepálí žáha.

Obrázky z Káhiry

19. července 2010 v 17:32 | Lenjulenka |  Egypt

Tak se nám to začíná trošku, ehm....

19. července 2010 v 17:23 | Lenjulenka |  Egypt
...srát.

Káhiha, velbloudi a pyramidy

18. července 2010 v 17:22 | Lenjulenka |  Egypt
Vstávám v 5:30; odjezd 6:30, Rashid je dnes kupodivu švýcarsky přesný. V polospánku pak čekáme před nemocnicí na autobus, který nás společně se Summer School naloží, a za chvíli už drncáme směr Káhira. V autobuse je sice klimatizace; přesto vedro k nevydržení a pohodlí ekvivalentní pražské hromadné dopravě ve špičce.

...a i takhle se dá operovat!

18. července 2010 v 17:16 | Lenjulenka |  Egypt
Je středa, den ORL-operační; zřejmě poslední, který strávím na sále. Ráno se o mě nemá kdo postarat; dnes totiž začíná místní mezinárodní Summer School of Tropical Medicine, a tak všichni z IFMSA běhají kolem zahajovacího ceremoniálu. K sálovým hadrům se dostanu díky medičkám, které zrovna stojí před filtry; nikdo jiný mimo lékařů totiž v nemocnici nemluví anglicky. Dnes ještě delší halena, do půli stehen (i když pak zaznamenám, že je k mání i verze ke kotníkům); z umolousaných sálových bot vysypávám ve filtru písek.


Sonda do egyptského zdravotnického nesystému - linkomycin, jasná volba :D

13. července 2010 v 20:33 | Lenjulenka |  Egypt
Ismailie v 11 ráno; věčně se smějící řidič s centrální parézou facialis, což mi ve spojení s historickou cenou jeho vehiklu opravdu dodává na klidu; částečně hovoří německy a snaží se mluvit s Arvindem, který mluví dutch, o fotbalu. "German women..." říká a předvádí gesto exhibujícího kulturisty, "like you", kývá na barokně zaoblenou Carol.
Jsme vysazeni přímo před bytem. Spát, jíst, internet, večer povinně čutací finále ve Swizzle. Egygťané bezhlavě fandí Španělsku, stejně jako Portugalka a Brazilka; osamoceného polovičního Holanďana Arvinda je mi líto, zvláště potom, co Španělsko vyhraje a rozjuchaní Egypťánci se fotí se španělskou vlajkou.

Jak se ze mě stala turistická atrakce

11. července 2010 v 18:30 | Lenjulenka |  Egypt
Už to, že večer Ahmed prohlásil, že bychom se asi měli pořádně vyspat a nikam nespěchat, zavánělo egyptským časem. Cesta do Alexandrie trvá přes 5 hodin; dle místní přibližnosti se vykulíme z bytu něco po 12té a naskládáme se do taxíku; tentokrát i s Ahmedem. Ahmed from Turkey s námi nejede; očividně má něco lepšího na práci.

Koně, písek, medúzy

11. července 2010 v 18:24 | Lenjulenka |  Egypt
Krušné vstávání. Autobus jede v 9:30. Prý že "I'm not using the egyptian time." Těsně před devátou zvoní Arvind a Ahmed from Turkey; společně nasedáme do taxíku - díky Bohu je Arvind tak hubený, že se dozadu vejdeme čtyři -
a Ahmed po telefonu instruuje taxikáře.

Egyptská nemocnice podruhé

11. července 2010 v 18:19 | Lenjulenka |  Egypt
Druhý den v nemocnici. Rashid mě vede na outpatient kliniku; procházíme kolem lidí jen tak posedávajících na zemi, přecpaných čekáren a protestujících sester. Dnes je prý stávka, protože chtějí snižovat platy. Představuje mě za otřískaným stolem sedící lékařce; ta mě usazuje ke dvěma čerstvým absolventkám (něco jako američtí interns, rok dělají kolečko po všech specializacích), z nichž s jednou už jsem se setkala - Samar, která se mě v pondělí tak hezky ujala.

Na bazéně

11. července 2010 v 18:18 | Lenjulenka |  Egypt
Ráno mě probudí zpráva ve smyslu "your tutors are not in the hospital today, so we're just going to the swimming pool". Tak tedy swimming pool.
Nasedáme s Rashidem do auta, projíždíme celou Ismailii, až se skrz očividně chudší adresy, kde pasáček koz převádí své stádo přes prašnou cestu a umazaní automechanici noří své hlavy do útrob doslova archivních vozů, do vojenského prostoru - pásu kolem Suezského kanálu. Legitimuje nás vojáček v oranžové vestě a jakoby nafukovací helmě, k tomu nezbytný samopal. Chvíli jedeme po břehu, před Ismailia sport centre na chvíli zastavíme, abychom počkali na druhé auto, v němž jede "náš" Ahmed a Ahmed from Turkey. Kolem projíždí obrovská nákladní loď s kontejnery, francouzská Jenny. "Yeah, that's a big one," seznává konečně Rashid. Zpoza rohu se k nám blíží dva vojáci, a tak na Rashidovu radu raději hned schováváme zpátky do auta.

Tympanoplastika a ala Egypt

5. července 2010 v 20:08 | Lenjulenka |  Egypt
Dnes tedy poprvé do nemocnice. Dle Ahmedova doporučení se balím do šatů, kterými brousím zem, abych tam nezpůsobila pozdvižení. Má tentokrát jen 12 minut zpoždění (!); dělal dnes ráno ještě exam (i všichni jeho spolužáci, se kterými jsme včera seděli do půl druhé v kavárně), prý že "it went all good". Chci jejich recept na to, jak být před zkouškami takhle v pohodě.

Jak jsem prvně ochutnala pravý egyptský noční život

5. července 2010 v 20:05 | Lenjulenka |  Egypt
Budím se před osmou a vymýšlím psí kusy, abych se nějak zabavila. Carol spí, má totiž jet lag - v Brazílii jsou zrovna dvě ráno. Ahmed se nakonec ozval; dle egyťanských zvyků o půl druhé - učitelé ještě nejsou available, tak se sejdeme až ve čtyři pí em. S vědomím, že bych se zase nenajedla až do večera, se vydávám prozkoumat okolí.


Něco o egyptské přibližnosti, jídle a vůbec... je tu krásně :)

3. července 2010 v 11:36 | Lenjulenka |  Egypt
Je pátek, tedy "day of prayers". Musím přiznat, že jsem v tomto směru přijela poněkud nepoučena a na Ahmeda jsem překvapeně vyvalila oči, když mi řekl, že "Friday is something like your Sunday". A to jsem ho ujišťovala, že jsem si koupila knížku o Egyptě a že ji pilně studuju. Kapitolu o islámu jsem úspěšně přeskočila.
Vzbudila jsem se v 10, tů pí em tedy v nedohlednu, má brazilská spolubydlící spinkající jako mimino. Tak jsem tedy vyvalená na balkóně začala pročítat průvodce a předem jsem zatlačila slzu, že je Luxor tak daleko (asi 700 km), takže se tam zřejmě nepodíváme.

Egypský cestopis, letopis a životopis začíná :)

3. července 2010 v 11:34 | Lenjulenka |  Egypt
Slzavé údolí na letišti; odtržení pupeční šňůry od Drahého bolelo... daleko víc než vstávání na půl pátou.. :(
Příslovečná tipťop přesnost Němčourů od Lufthansy zdržuje můj první let... sprintuju na další, že se za mnou od bot chumelí a doufám, že nezkysnu na pár dní v Mnichově.. naštěstí ne... když už zpozdění, tak aspoň všech letadel ;)