...jak se z medicíny zbláznit jen částečně...

Červen 2011

Jsem zpět...!

26. června 2011 v 12:25 | Lenjulenka |  Pocity, pohnutky, mé filozofické úvahy a jiné pitomosti
Všem příznivcům, nepříznivcům, čtenářům, nahlížečům, rejpalům, zvědavcům i zvídavcům se omlouvám za takhle politováníhodně dlouhou odstávku blogu a pokorně se klaním až k zemi.
Důvody mé dočasné virtuální nepřítomnosti jsou hned dva - jednak ten šesťák fakt není žádná prča (sakra, zase ti starší měli pravdu!! :D) - navíc to bych nebyla já, kdybych neměla hned zkraje oči velikosti mlýnského kola a neupsala se anatomáku opět jak na česká, tak na anglická praktika. Ale abych se nerouhala - bavilo mě to a vždycky bude bavit. A tím pádem mi to bude i moc chybět...
Důvod druhý - pud sebezáchovy. Za ty roky, co blog funguje a co já pobíhám po anatomáku, se ze mě stala minimálně v rámci fakulty osoba veřejná (a o tom, co se dělo po zveřejnění jistého článku na téma Děkujeme, ocházíme, který si přečetlo přes 50 tisíc lidí, raději pomlčím). Tím pádem musím více než obezřetně filtrovat, co má nevymáchaná držtička vypustí do světa - narozdíl od situace 2 roky zpátky, kdy vědělo, kdo je Lenjulenka, max. několik desítek lidí a všem mohlo být více než volné, co Lenjulenka píše na nějaký svůj připitomělý blog. Jenže jak s pocitem sladkého zadostiučinění vypustit svůj sarkasmus do světa bez toho, aniž bych s mohla pořádně zanadávat...? Prostě to od chvíle, kdy už nejsem tak docela anonymní, není taková zábava... :/

Ale nyní přichází zcela nová éra blogu. Od 14. června už nejsem dál studentkou 1. lékařské fakulty UK v Praze. Jsem teorií přecpaný, praxí nepolíbený, naivně natěšený MUDr.-absolvent.
Jelikož od září budu pracovat na jisté nejmenované (ale ujišťuju vás, že úplně úžasné ;) klinice s úplně úžasným panem přednostou v jisté nejmenované fakultní nemocnici daleko dááááleko od Prahy, nabydu zase trochu anonymity (dokud se mě tedy můj zaměstnavatel nedopídí... :)) - takže budu mít možnost alespoň sem tam něco pomluvit ;) Svou drahou almu mater ale zpětně už tolik ne, spíše čekejte vesměs objektivní články a věcné rady, jak na který předmět (a jak jsem na to šla já), než emotivní výkřiky do tmy. Český rybníček je malinkaté plivátko a kdoví, kam mě jednou kariérní vichr zavane.

Mimo to mám v plánu též novou rubriku - protože už jsem tedy titulem oblepená a povinnostmi a ctnostmi lékaře ověnčená, budu se sem snažit psát i články z oboru (kdo si nestačil všimnout - mým oborem je otorhinolaryngologie). Nejen kazuistiky, ale i praktické rady typu "co dělat, když..." jak pro vás, medicínou políbené, tak i pro Aeskulapem a Hygieiou netknuté mudly ;), pochopitelně čerpající z mých (zatím nenabytých) praktických poznatků. Těšte se a třeste se!! :D

Anatomie z blogu nezmizí, naopak jí bude přibývat. Drahý naváže na rodinnou tradici a s nejvyšší pravděpodobností ode mě převezme studijní skupinu, asistenta i skříňku v lektorské šatně na anatomáku. Já zase budu doufat, že jednoho dne panu přednostovi anatomického ústavu fakulty v místě mého pracovistě pochybí nějaký ten externista a já budu moct anatomicky mučit i mimopražské prváčky.

Mějte se zatím krásně; svatosvatě slibuju, že zase budu psát!